"Zranění
se mi naštěstí v kariéře vyhýbala. V NHL jsem měl akorát zlomené prsty na ruce,
kdy jsem chyběl maximálně měsíc. Občas mě trápila ramena, ale to je snad
všechno. Měl jsem štěstí," prohlásil hokejista pro hcsparta.cz.
"Na Philla Kessella, co už
překonal tisíc zápasů v řadě, ale nemám. Je to často o náhodě. Někdo
zblokuje dvě stě střel a nic se mu nestane, jinému zlomí nohu první střelou," krčil rameny Hlaváč.
Co jiného bych dělal než hokej? ptá se Hlaváč
Co jej vedlo k tomu, že vedle hraní nyní trénuje sparťanské děti? "Upřímně? Nic jiného než hokej neumím. Od sedmnácti jsem profesí hokejista. Ani jsem se nevyučil. Je to jediné, čemu rozumím. Říkám si, že kdybych dělal pětadvacet let daňového poradce, budu mít ve své profesi neuvěřitelné zkušenosti. A já je mám v hokeji. Navíc mě to pořád neskutečně baví a vidím v tom smysl," uvedl někdejší reprezentant.Veterán Hlaváč ve sparťanském dresu.
Jaké jsou jeho trenérské ambice? "Trénovat dospělé je strašně těžké. To si troufnou snad jen v NHL, kde bývalé hráče šoupnou hned na asistenty. Hlavní trenéři jsou tam ale také vždy ti, co už mají něco za sebou," sdělil Hlaváč.
Jeho vzory v trenérství? Nikl s Honcem
"Nevěřím tomu, že se z hráče ihned po kariéře stane dobrý trenér. To si musí tzv. vychodit. Okoukat spoustu věcí, zkušeností. Teď se soustředím hlavně na děti a uvidím, jak vše budu stíhat a bude mě to bavit. Zatím mě to naplňuje. Ale je toho hodně. Na zimáku jsem téměř furt," uvedl."Hodně jsem si vzal od pana Nikla. On byl náš školní trenér. Tehdy jsme měli hokejové třídy, z tréninků jsme chodívali společně do lavic. Myslím, že to byl základ všech dobrých hráčů, které Sparta vychovala. Právě Jiří Nikl a Václav Honc byli skvělí hokejisti, cvičili s námi na různých překážkách, naučili nás skvěle techniku. Hokej s nimi nás hrozně bavil, zároveň ale panovala přísná disciplína. O tom jsme se právě před nedávnem s panem Niklem bavili," nechal se slyšet Jan Hlaváč.