Registrace
Zapamatovat přihlášení

Nemáte ještě účet?

Registrace

Máte již svůj účet?

Přihlášení
Menu

Bezejmenní brankáři ve finále Stanley Cupu

Jordan Binnington nečekaně zazářil © NHL.com

Občas se i ve finále Stanley Cupu objeví nečekaná maskovaná tvář. Kteří brankáři v posledních letech šokovali hokejový svět? A jaký byl jejich další osud? Dozvíte se v žebříčku brankářských překvapení ve finále NHL.

Všechny fanoušky NHL letos pořádně šokoval příběh brankáře Jordana Binningtona

Z nechtěného farmáře se stala superhvězda první kategorie, která vytáhla zatracované St. Louis z hluboké propasti až do samotného finále. Pětadvacetiletý gólman však není prvním ani posledním maskovaným mužem, který nečekaně zasáhl do boje o nejuznávanější hokejový grál. 

Za posledních několik let se v zámoří vyrojila celá řada brankářů, kteří vynesli svůj tým k vrcholu hned při své premiérové štaci ve vyřazovací části nebo v době, kdy se to od nich absolutně nečekalo. 

Z některých se později staly klubové legendy, jiní po jednom povedeném ročníku upadli v zatracení a na svou slávu ani zdaleka nedokázali navázat. V tomto článku si představíme čtyři do jisté doby neznámé maskované tváře, které díky úspěchu v play off vystřelily jako špunt ze šampaňského. 

Výsledek obrázku pro michael leighton philadelphia

1) Michael Leighton 

Příběh Michaela Leightona z vyřazovací části 2010 je zcela unikátní hned v několika ohledech. Rodáka z malebného kanadského města Petrolia draftovalo Chicago už v roce 1999, nikdy ale v NHL nedostal pořádnou příležitost. V základní části 2003/04 odchytal 34 utkání, což je dodnes v rámci jednoho ročníku jeho maximum. V play off mu trenéři dlouhá léta prostor vůbec svěřit nechtěli. 

A mělo tomu tak být i ve zmíněném roce 2010, kdy patřil Philadelphii. Ještě ve 2. kole proti Bostonu strážil branku Flyers neohroženě Brian Boucher. Jenže v 5. utkání konferenčního semifinále se po souboji v brankovišti zranil a mezi tyče poprvé nabruslil Leighton. 

Utkání proti Bruins dochytal bez inkasované branky a Flyers prošli druhým kolem v 7 utkáních. V sérii s Montrealem Leighton zazářil, střelce Habs v 5 zápasech třikrát vynuloval a Philadelphia slavila s novým mužem v brance hladký postup do finále. 

Tam se však ukázala Leightonova nekonzistentnost. 

V úvodním zápase série musel branku opustit po 35 minutách, když z 20 střel inkasoval 5 gólů. Podobný scénář se opakoval i ve čtvrtém duelu. Chicago ho vyhnalo na střídačku po 1. třetině a 3 brankách ze 13 pokusů. V posledním utkání série pak na začátku prodloužení propustil nepříliš nebezpečnou střelu Patricka Kanea z ostrého úhlu a záblesk jeho geniality tím definitivně pohasnul. 

Do dalšího play off se podíval na pouhých 70 minut, ve kterých měl slaboučkou úspěšnost zásahů 86,2 %. Pořádně už nechytal ani v základní části, kdy po nevydařeném finále dostal za 9 let prostor v pouhých 7 utkáních. 

V současné době osmatřicetiletý veterán patří Vancouveru, v této sezoně se osmkrát objevil v sestavě farmářského klubu Utica Comets


2) Antti Niemi 

Rok 2010 zboural všechny zaběhlé klišé o tom, že pro Stanley Cup dojde jedině ten tým, který má v zádech kvalitního a zkušeného brankáře. Kromě Leightona v témže roce totiž všechny podobné názory přeškrtnul i jeho finálový soupeř, Fin Antti Niemi. 

Niemi se na startu své kariéry potácel v nižších domácích soutěžích, šanci v elitní finské lize dostal až ve 22 letech. Po třech relativně úspěšných sezonách sbalil kufry a vydal se za velkou louži, kde ho čekalo angažmá v Chicagu

Během úvodního ročníku v zámoří nakouknul do prvního týmu jen velmi opatrně a mnoho šancí nedostával ani v další sezoně. Do základní části naskočil na 39 utkání, protože ale drtivou většinu z nich vyhrál (26), poslal ho Joel Quenneville do branky hned od úvodního duelu play off. 

Niemi nezklamal. A protože v sérii s Nashvillem dokázal brzy vychytat dvě čistá konta, bylo o jedničce Blackhawks rozhodnuto. 

Svou vůbec nejhorší formu si schoval na finále, kdy se pouze jednou z šesti případů dostal nad devadesátiprocentní úspěšnost zásahů. Díky ještě horším výkonům jeho oponenta Michaela Leightona však nakonec pohár lorda Stanleyho pozvedl nad hlavu. 

Po zisku titulu Niemi prožil ještě čtyři solidní sezony v dresu San Jose, od angažmá v Dallasu však jeho výkonnost začala prudce klesat. V loňském ročníku prostřídal tři kluby, až se nakonec usadil v Montrealu. Habs mu v této sezoně dali příležitost v 17 utkáních. 


3) Jordan Binnington 

Neústupný dříč. 

Jordan Binnington od draftu 2011 na pořádnou příležitost v barvách Blues čekal zatraceně dlouho. Ale nevzdal se. Nakonec díky své neústupné povaze sklízí zasloužené plody tvrdé práce.
 
Asi nikdo nečekal, že by St. Louis v letošní sezoně dokázal dovést do play off. A kdo říká, že ano, pak je patrně blázen. Ba co víc, Binnington ve vyřazovací části společně se svými spoluhráči poráží jeden tým za druhým a v 7. utkání finále se může stát opravdovým hrdinou svého týmu. 

Pravda, ani jemu se v nadstavbové části sezony nevyhnuly herní propady. Třikrát se dostal pod 80% úspěšnost zásahů, jednou musel z branky předčasně. Co je však pro Blues důležité, po nevydařeném zápase se dokázal vždy odrazit jako na trampolíně a v dalším duelu ukázal skvělou formu. 

U něj ale, na rozdíl od jeho předchůdců v tomto žebříčku, netušíme, jak bude v dalších letech pokračovat. Po této grandiózní premiéře určitě šanci dostane, ovšem jak s ní dokáže naložit? Experti mu občas vyčítají, že příliš vyráží puky, občas pustí laciný gól od modré čáry nebo si nepohlídá rozehrávku. Dokáže tyto vlastnosti v létě vypilovat? 

Výsledek obrázku pro martin jones pittsburgh nhl.com

4) Martin Jones 

Martin Jones do svého prvního play off v roli jedničky v roce 2016 přece jen vstupoval v jiné situaci než trojice zmíněných brankářů. O jeho potenciálu řada expertů věděla, třebaže nebyl nikdy draftován. Během úvodních dvou sezon v Los Angeles však často vyčaroval neuvěřitelné zákroky. 

V té době ale Králům z LA kraloval Jonathan Quick a vystrnadit ho z brankoviště byl nadlidský úkol. Díky jeho výkonům sice Jones v roce 2014 dosáhl na Stanley Cup, přesto ale věděl, že vyhrát pohár tímto způsobem není to pravé ořechové.

A vědělo to i vedení Kings, které Jonese před startem ročníku 2015/16 poslalo do Bostonu výměnou za Milana Lucice. O čtyři dny později se talentovaný brankář obratem přesouval do San Jose

Hned v prvním roce v dresu Sharks se mu podařilo vychytat play off. Atmosféru vyřazovacích bojů už nasál o rok dříve v LA, tentokrát ho ale čekala náročnější šichta. 

San Jose společně s Jonesem šlapalo jako dobře promazaný stroj, který se ale zasekl dva kroky před vítěznou bránou. Rodák z Britské Kolumbie se překonával, v sérii s Pittsburghem nikdy nepustil více než 3 branky za zápas, třikrát zaznamenal minimálně 38 zákroků, úspěch se však nedostavil. 

Jones u Sharks následně odchytal další tři šedesátizápasové sezony, které pokaždé vyvrcholily účastí ve vyřazovací části. Před letošním play off musel gólman San Jose zkousnout řadu komentářů, že je nejslabším článkem týmu. Ve srovnání s předchozími ročníky tomu tak skutečně bylo. 

Jones v rámci procentuální úspěšnosti zásahů nepřeklenul hranici 90 % a byl jen stínem brankáře, který v roce 2016 sahal po Stanley Cupu. Jeho kouzelné dílně ale ještě zásoby nedošly. San Jose má i v příštích letech stále co nabídnout.

Zdroj: hokejportal.cz, NHL.com
Info! Pouze registrovaní a přihlášení uživatelé mohou přidávat a reagovat na komentáře.
101.2 ms